Jak  takové laserové odstranění tetování vlastně funguje? Nejdříve hrubá laická a naprosto špatná představa vycházející z toho, jak známe světlo. Největší zkušenost se světlem máme ze Slunce a ze žárovky. Obojí krom toho, že svítí, tak hřeje. Z logiky věci by laserové odstranění tetování mělo bolestivě pálit. Jenže chyba lávky! Vtip je v tom, že laserový paprsek nikoliv spálí, ale rozbije  ztuhlé kapičky inkoustu na mikročástice, které jsou schopné se vstřebat a následně vyloučit. 

Obrovskou výhodou je absence jizev, takže kdo vás neznal s „kérkou“, tak po zákroku by si něco takového rozhodně netipl. A vám se doslova  otevřou nové možnosti. Jak už to tak bývá,  tetování samotné možná až takovou překážkou není. Tedy pokud nemáte potetovaný obličej; to se pak mnohem hůř shání práce v celé řadě oborů. Znáte nějakého českého potetovaného diplomata?

V minulosti jsme měli potetovaného kandidáta na prezidenta, jemuž pro mohutné tetování přezdívali Avatar. I kdyby byl sebechytřejší a sebevzdělanější, tak neměl šanci. Znáte nějakého tetovaného prezidenta? Pokud ne a chcete ve společnosti zaperlit touhle otázkou a znalostí odpovědi, tak vám dám tip. Theodore Roosevelt v USA nebo Gabriel Boris v Chile. U nás se o něčem takovém neví. Ovšem na Novém Zélandu, kde jde tetování skrz maorskou historii, by bylo spíše divné, kdyby prezident tuhle permanentní ozdobu neměl.

Když v květnu roku 1787 dorazil kapitán James Cook na Tahiti, tak si zapsal do svého deníku: „Obě pohlaví si malují svá těla, tatují (tattow), jak to nazývají svým jazykem. To je děláno barvou černou pod kůži, což je nastálo.“ Dějiny tetování nabízí obrovskou spoustu příkladů, kde jde tetování skrz historii celé kultury. Od severoamerických indiánů přes dávnověké Inky (tetování se zachovalo na mumiích) nebo Maory u protinožců. Tetovali se Eskymáci na mrazivém severu i domorodí Afričané pod rovníkovým sluncem. Dokonce i proslavený Otzi, muž z ledovce byl tetovaný.

Kdysi jsem se jako kluk podíval do laseru, kterým se vyměřovala ražba tunelů. Byla to extrémní hloupost a měl jsem velké štěstí, že se mi nic nestalo. Jenom jsem měl na okamžik pocit, že mě do hlavy kopl kůň. Upadl jsem, ale neoslepl. Od té doby vím, že laser má fakt sílu. Později jsem se dozvěděl, že se s ním dá řezat sklo i ocel, ale zároveň i provádět operace oka. Nechápu jak je to možné, ale je to tak. Femtosekundový laser, který se na tento typ chirurgie používá prostě bude něco jiného než to, co měl tehdy Metrostav k dispozici pro práci v podzemí. Proto mě nepřekvapilo, že existuje i odstranění tetování laserem.

Laser je pro mě takřka až zázračná věc. Zatímco ve škole jsem se učil, že světlo se šíří všemi směry, laser má přímou dráhu, skoro jako vystřelená kulka. Tohle přirovnání vůbec není mimo, protože jsou lasery, kterým se dají sestřelovat balistické střely. Vyvíjí se systém na „laserové dobíjení“ solárních dronů, které by se tímhle způsobem mohly ve vzduchu udržet neomezeně dlouho. Laser je prostě kouzlo.

 Ve světle všech těchto informací vlastně ani nepřekvapí, že se s ním dá bezbolestně, nezjizveně a hlavně trvale odstranit inkoustová kresba pod kůži. Vlastně je to jedna z těch nejjednodušších věcí, které laser dokáže. A když už je ta možnost zbavit se nechtěného, tak proč do toho nejít. Je to stejné jako třeba s odstraněním přebytečného tuku nebo naopak zahuštěním vlasů. Když možnost, jak se cítit lépe, existuje, je hřích ji nevyužít. Žijeme jen jednou a každým den, který nás něčím trápí je dnem, kdy jsme se mohli rozhodnout se svého problému zbavit. Je to v hlavě. Věřte, že vím o čem mluvím. A třeba vám někdy řeknu i svou story.

Stanislava Malínková